Blog

Články

Informace, informátoři nové doby

V dnešní době je mnoho lidských bytostí, kteří konají v souladu se svou duší a jsou ku pomoci a inspiraci lidem dalším. Jsou to průvodci, terapeuti, léčitelé, maséři, umělci atd. Tito lidé předávají informace skrze svou duši, svůj potenciál, způsobem, který si přitáhne okruh lidí, kteří tomuto způsobu („jazyku“) rozumějí.

Informace, které předávají jsou buď všeobecného- kolektivního, zaměření, nebo osobního. Ale i to je propojené.

Přijde mi, že se díky této době a informacím, které jsou dostupné, boří iluze jedné PRAVDY. Myslím to tak, že dříve se hodně lidé upínali k jedné pravdě, kterou si dogmatizovali. Jednomu člověku, kterého si postavili nad sebe a odevzdali mu svou důvěru a také zodpovědnost za svůj život. V dnešní době se právě toto téma rozkrývá a poukazuje na potřebu odvrácení zraku z venku dovnitř. Navrácení si zodpovědnosti i lásky.

V dnešní době právě tyto bytosti, informátoři a inspirátoři ani nemají potřebu nechávat se stavět na piedestal, ale předat informace, které vám pomůžou k poznání sebe sama. Je to taková vesmírná wikipedie, která vám dá odpověď, kterou teď potřebujete slyšet proto, abyste ji mohli zakomponovat do svého života, abyste si dále mohli svůj život více tvořit než se ptát, na to jak. Jsou to informace, které vás mohou obohatit a dát aktuálně potřebné docvaknutí, které třeba nejste sami schopni uvidět. Je to určitá nápověda, jak si poradit s tím, co už máte v sobě.

Přijde mi také skvělé, že právě v této době jsou krásně dostupné informace z mnoha směrů a my si můžeme vybrat, jaká informace je teď pro nás ta pravá nebo rozpoznat, že toto už pro nás není.(Opačná strana mince je určité zahlcení informacemi a předání své zodpovědnosti zmatku, který díky tomu nastane, proto je opravdu třeba filtrovat co je pro vás, co vás teď má obohatit a co již nebo ještě ne.) Všechno co je kolem nás, ať jsou to články, studie, channelingy nebo životní situace, vztahy, události, které nás nějak zasáhnou, jsou pro nás informace. A je jen na nás, na naší citlivosti a otevřenému vědomí, jak budeme tyto informace filtrovat, přijímat a těžit z nich. Je věc již známá, že náhody neexistují a tudíž do žádné situace nebo k žádné informaci se nedostaneme „náhodou“. I vy, kteří čtete tyto řádky jste byli přitaženi a vyvoleni si je číst. Stejně tak jste přitahování k lidem, kteří vám mohou předat další informace, které právě potřebujete uvidět.

A taky mi přijde úžasné, že díky těmto informacím, jsme vedeni právě více do sebe. Více se zamýšlíme, proč, co a jak děláme, když nám někdo objasní hvězdný původ, už chápeme naše nadání a pochopíme i směr, kterým se máme vydat. Nebo když přijde informace z oblasti psychologie a našeho dětství, můžeme více pochopit naše momentální motivy a také motivy našich rodičů. Přijde mi právě geniální, že tyto obory můžeme propojovat a čerpat z nich pro sebe naprosté maximum.

Proto pokud cítíte volání svého srdce, své duše po nějakém spirituálním zážitku a nebo jakéhokoli jiného, ale zrovna nejste tímto směrem zaměřený, prozkoumejte co vás na tom láka a jděte. Podniknete tím poznání další části sebe a tím vykonáte pro sebe obrovský kus práce. Ono v tom starém, známém, už není moc co ke zkoumání. Musí vždy přijít něco nového, ať je to impulz nebo krok. Prostě nějaká akce, která vám přinese další informaci o vás.

Informací je kolem nás opravdu mnoho, někdo by mohl říct, že jsou to spíše dezinformace, ale i přes všechna slova a vjemy, které k vám přicházejí, jsou nejdůležitější informace uvnitř vás. Informace tu nejsou proto, aby nás zahltily, ale bychom našli cestu k sobě. Proto vybírejte, a prociťujte, co je pro vás důležité a co je ztráta času. I tím poznáváte sami sebe a učíte se naslouchat svému hlasu.

Mějte se báječně, s láskou Kateřina

Články

Zamilovanost

Jedna z emocí, o které si myslíme že je v pořádku, krásná a správná je zamilovanost. Usmíváme se jak měsíček na hnoji, chodíme s hlavou v oblacích a všechno vidíme a vnímáme skrze filtr zamilovanosti s tzv. růžovými brýlemi. Vše se zdá super… Když to jde podle našich očekávání a představ… Jenže, pokud je zamilovanost v začátcích a iluze lásky není opětovaná, přináší nám tato situace velkou bolest. Tady se můžeme setkat s mylnou interpretací, že láska bolí. Nebolí láska, ale nenaplněné představy o ní. O tom, jak se kdo má chovat, ozývat, psát, co má říkat, jak se má o nás starat nebo dotýkat. V těchto začátcích se vyplaví obrovská bolest, kterou ještě více přiživujeme myšlenkami o tom druhém, iluzemi, které jsme si vysnili a nejsou NAPLNĚNY. Především ženy mají v těchto situacích velký problém tímto stavem, tímto zasvěcením projít.

Pojďme za toto oblouznění a podívejte se za motivy této touhy po uspokojení a naplnění. Kdo za tím je? Duše? Bůh? Nebo jen malá holka, která touží po pozornosti a když už ji trochu má, tak se vzbouří hormony v těle a pak přichází o sebe. Odchází z toho, co celou dobu budovala a všeho se vzdá „ve jménu lásky“! Toto je obrovská iluze, kterou především ženy procházejí. Zamilovanost je emoce stejně jako hněv, vztek nebo radost, když vycházejí z ega. Jak emoce udržujeme aktivní? Díky myšlenkám na spouštěč a přemýšlením o něm. Pokud budeme ve svém středu, v sobě, můžeme i touto zkouškou projít za celkem krátkou dobu. Již nemusíme čekat x měsíců, než nám spadnou růžové brýle. Nyní toto poblouznění lze rozpoznat za velmi krátký čas.

Zamilovanost a další emoce a pozornost k nim, je naprosto vyčerpávající stav. Nejste v sobě, dostáváte se do bubliny mysli, byť tělo prochází emočním procesem také vlivem hormonů, známým jako motýli v břiše.

Pokud dojde i na nějaký dlouhodobější vztah, může toto prozření- „vystřízlivění“ přijít až po několika měsících, přichází návrat k sobě, sundání růžových brýlí a uvidění pravdy, případný rozpad vztahu.Vše je ale v pořádku, tyto situace nám přinášejí ty klíče, které potřebujeme pro další zkušenosti.

Zde není špatný ani on ani ona. Jen si dopřejte čas pro sebe, abyste o sebe nepřišli. Jděte do nadhledu, do svého vnitřního světa, kde nevládne mysl. A ten, na koho čekáte se brzy přidá.

Přeji nám, krásné podzimní dny v lásce. Kateřina

Uncategorized

Když už jsem to řekl/a tak si za tím stojím!!

Toto je staré dogma, které ještě mnoho z nás ovlivňuje. Protože pokud bychom za svým slovem nestáli, nebyli bychom pevní, nebyli bychom důvěryhodní, nebyli bychom spolehlivý. Ale když si uvědomíme, že v této době potřebujeme být především flexibilní a pružní, potřebujeme reagovat na lidi, situace, energie a potřebujeme reagovat na tady a teď, potřebujeme tvořit z tady a teď, tak nelze si stát za slovem, které vlastně už neplatí, které jsme vyřkli třeba včera, před týdnem nebo před rokem a nyní, teď, je situace úplně a zcela jiná. Díky tomuto dogmatu se dostáváme do vzorců pocitů viny, že nejsme schopni udržet své slovo, své rozhodnutí a tím pádem se stáváme nespolehlivými.Dovolte si být svobodní slovem i rozhodnutím. Dovolte si být flexibilní a reagovat na situace z tady a teď, dovolte si neplánovat své reakce,dovolte si svá rozhodnutí měnit, protože VČERA NENÍ DNES!

Krásné dny, Kateřina

Uncategorized

Tělo, vzhled

Z lidského vnímání tento náš obal duše je v dnešní době velmi řešen a velmi nadhodnocován význam jeho vzhledu. Všimli jste si, když o někom mluvíte a chcete ho popsat, všímáte si zprvu tělesných charakteristik? Což je celkem normální. Je to to první, co zrak vidí. Vidí tělesnou konstituci a vzhled. Vidí, jak je člověk vysoký, nízký, štíhlý či tlustý. Toto jsou poznávací atributy, které nejsou ani dobré, ani špatné. Prostě zde jsou pro nějaký popis těla. Naše mysl je však odváděna do hodnocení těchto atributů a tím pádem už neprocítíme toho člověka jako bytost a ani jeho duši. Začneme pitvat, jestli náhodou nepřibral nebo nezhubl, jestli jeho oblečení je in, jestli by se třeba žena neměla více nebo naopak méně líčit, jestli nás druhé pohlaví přitahuje sexuálně a jestli je pro nás dostatečně sexy. Vůbec nemíříme ZA TO, CO VIDÍME! Necháme se opít naším zrakem a už je nám jedno jaká je to bytost. Jsme lapeni do pasti hodnocení. Protože už jen to, že je člověk např. tlustý přeci MUSÍ vypovídat o jeho životním stylu, především to, že je líný, nemocný a že žere samý prasárny. A jak je možný, že to může nechat zajít až tak daleko. Tohle je pouhý povrch, který vůbec nevypovídá o tom, jaký ten člověk je. Je to bytost, stejně tak jako VY! Akorát s jiným příběhem. Znáte ho? Ne? Lidská mysl má někdy pocit, že je nejvíc, ale opak je pravdou. Lidská mysl, ani nedokáže VYMYSLET přesah všech situací, konstelací, nenáhod a toho, co je ZA. To mysl neumí. To umí srdce a vědomí.Když uzříš krásu sám v sobě a pocítíš k sobě bezpodmínečnou lásku, budeš ji moci vidět a cítit i k celému světu. Vzhled je jen indicie pro poznání, pouhou částečkou do naší životní skládačky. Vzhled není důležitější než jakákoliv naše další součást. Dovolme si být tím kým jsme, byť se to neshoduje s dnešními trendy. Dovol si projevit svou jedinečnou esenci v tvém jedinečném těle.Protože TU NIKDO JINÝ NA SVĚTĚ ANI VE VESMÍRU NEMÁ!!!!!V lásce a úctě ke všem, Kateřina

Uncategorized

Vše se rozpadá

Vše se rozpadá a hroutí, abychom viděli pravou podstatu věci- života, těla, vesmírných zákonů. Veškeré programy, které jsme přijali nebo nám byly naočkovány jsou jen hrou, kterou se máme nechat svézt z cesty. Dokola pak řešíme to, zda máme vyřešený vztahy s rodiči, dokola řešíme své vnitřní polarity, dokola řešíme své tělo, jídlo, hmotnost, tvar, dokola řešíme finanční hojnost a dokola řešíme traumata, která se nám kdysi dávno a možná i pradávno přihodila. Chápete ale, že tohle všechno je jen balíček, který řešit máme, abychom byli odpojení od zdroje?! Dokola se budeme zaobírat tím, jak nejsme dost vyčištění a přijatí a všemožný bludy, kterým jsme uvěřili a bereme je jako FAKT. Tohle všechno je soubor MEGA ILUZÍ. Tohle je nahraný soubor Matrixu a my ho bereme jako součást našeho života, my ho přijímáme jako život! Tuhle zvrácenost! To, co je za tím, přes toto odbočení k řešením všemožných sraček, vůbec nejsme schopni uvidět. Ano, my jsme se pro tuto odbočku nějakým způsobem rozhodli. Ale už v tom nemusíme pokračovat. Nemusíme pořád dokola věřit všemu, co nám mysl podstrojuje jako naši pravdu a za skutečný život.Vy máte tvořit NEBE NA ZEMI, vy máte tvořit to nejlepší a nejúžasnější z vás, už se vykašlete na řešení každýho prdu, prostě to přestaňte řešit. Odpojte se od těchto vyprodukovaných norem a hleďte na to, co je za tím vším.Teď je nejvyšší čas se probudit, každý sám za sebe, a přitom ruku v ruce. Už nelze hledět vzad, nelze stále hledat něco v historii a připodobňovat si to k této době a následně si vytvářet iluze o tom, jak tato doba skončí nebo bude pokračovat. TENTO ČAS SE BUDE VYVÍJET DLE TOHO, JAK VY ŽIJETE TADY A TEĎ. Už nebude žádná podobnost s historií (mmch- kdo vlastně může přesně říct co a jak bylo? To že to někdy někdo zaznamenal ještě neznamená, že je to pravda.). Teď se tvoří to nové, protože to staré se rozpadá, protože tomu starému již nelze věřit, nelze na tom lpět a nelze to žít! Vím, že mysl mnoha z vás ještě nechápe přesah těchto slov, ale věřte, že víra vaší duše vás dovede přesně tam kam má a kdy má. A to se děje právě TEĎ! Děkuji, Kateřina

🙏
Články

Samo-zřejmosti

Všímáte si, kolik máte věcí a oblastí, které berete jako samozřejmost? I chování a jednání lidí v určitých situacích bereme jako samozřejmost. Jistota, která se uděje sama, protože to prostě tak je a naše mysl to bere jako za dogmatický standard.

A když se tak SAMO neděje, jsme naštvaní, frustrovaní a vůbec nechápeme, proč se tak stalo. Počítáme vlastně s jevem budoucím, který zatím neexistuje a předpokládáme že je to fakt. Nezdá se vám to jako velmi vtipná iluze, na které tak silně lpíme?

Pokud už jste schopni trochu poodstoupit a nahlédnout na vaši situaci, zjistíte právě, že tato „pojistka“ vás oddaluje od cíle. (Cílem zde rozuměj vnitřní harmonie.) Ono se to možná zdá do jisté míry paradoxní, jenomže vše se děje právě proto, abychom přestali lpět. Abychom něco přestali vnímat jako samozřejmost a vše, co se děje, obdivovali jako dary. Samozřejmost jde ruku v ruce s očekáváním a jak již víme, očekávání může přinášet i zklamání.

Pokud budeme svou pozornost upírat na něco nebo někoho, očekávat a přemýšlet nad tím, jen ubíráme o energii sami sebe. Jako byste na své cestě zahnuli do slepé uličky a čekali na zázrak.

Zvykneme si na samozřejmosti, jako je dostatek jídla, vody, pravidelné výplaty od zaměstnavatele, teplé oblečení, milující zázemí, plodnost a dostatek všeho na co jen pomyslíte. A pak může přijít něco, co vám tento domeček z karet samozřejmosti, jistot a očekávání, zboří. Jak reagujete? Většinou se zboříte taky. Přijde šok. Máte základy postavené na těchto nejistých jistotách, jejichž ztrátu berete jako největší tragédii.

Proto změňte vnímání a buďte vděční za vše co máte. Nechejte se prostoupit vděčností a láskou. Vyměňte jistoty a samozřejmosti za vděčnost a DŮVĚRU. A pokud se stane, že se nějaká jistota z vašeho života odejde, nechejte s ní odejít i všechny emoce a pak ji poděkujte a uvolněte si místo pro nové.

Ať se stane důvěra vaši novou samozřejmostí.

Krásné dny, s láskou, Katka.

P.S.: Pokud toto téma (a nejen toto) je pro vás aktuální a sami si s ním nevíte rady. Je to silné, stále se vracející pocity úzkosti a strachu ze ztráty, odloučení, velký strach z nejistoty, pocit ztráty půdy pod nohama, můžeme do něho nahlédnout při spojení a harmonizaci na dálku.

Články

Vše je jedno

Když pláčete radostí nebo bolestí, jaký je to pláč? Lepší, horší? Stále je to pláč, který je očistný. V hloubce se nedělají rozdíly, v hloubce je jen pláč.

Když sténáte bolestí nebo extází, jaký je to hlas? Lepší nebo horší? Stále je to jeden hlas vycházející z vašeho nitra, z hlubin, kde se nerozděluje, zda je horší nebo lepší. Ten hlas, sten, prostě je. A je JEDNO.

Když se dostaneš do svých nejniternějších hlubin, pochopíš, že už nejde rozdělovat. Dělit. To je jako bys sobě uřízl ruku, nebo rozkrojil planetu. Je to celek a ten celek to takto prožívá.

Jdi za oponu, jdi za své vzorce, jdi za své ego a vydrž. Jdi stále dál až dojdeš do země NIKOHO A VŠEHO. Dojdeš do země, kde není hodnocení, kde není dělení na dobré a špatné, na bolest a lásku. Vše zde je, ty jen jsi. Ty jsi vše a nic, nikdo.

Ryzí přítomnost, kdy dokážeš pozorovat vše z úrovně srdce, z úrovně zdroje.

VŠE JE JEDNO. Vše je LÁSKA.

K.

Články

Naplnění

Jakoby se naše tělo, duše, celá naše bytost skládala z nádob s určitými tématy, činnostmi a aktivitami, které postupně naplňujeme. Ty věci, které děláme, milujeme, jsme jimi naprosto okouzlení a i díky nim poznáváme sami sebe. Žasneme sami nad sebou, že to dokážeme, že jsme ani netušili, co se v nás vše skrývá a díky těmto činnostem tyto schované kvality odkrýváme. Přináší nám radost a naplňujeme svoje nádoby. Někdy přijde i podnět zvenčí, který nám chce naznačit, někdy dost tvrdě, že tohle, co děláme, není pro nás. Možná také začnou přicházet jistá znamení, že už se vaše nádoba chýlí k naplnění. Ale vy stále lpíte na tom, že tohle, co děláte, co konáte je to pravé, to co vás naplňuje, to kde se cítíte šťastní a třeba si ani nedokážete představit dělat něco jiného.

Jenže pak přijde okamžik a vy cítíte, že se tato nádoba naplnila a vy již nemůžete dělat, to co jste si vysnili. Už nemůžete pokračovat dál v tomto vztahu. Tato „spolupráce“ vám již nic nového nepřinese a vy víte, že musíte jít dál. A třeba ani nevíte, co bude dál, může přicházet velká frustrace, bolest, probrodíte se temnou řekou, svými temnými zákoutími až do bodu, kdy to všechno jste schopni pustit a odevzdat se do proudu důvěry.

Každým vztahem, každou naší činností, žitím, poznáváme sebe. Jdeme stále do větších hloubek. Naplňujeme nádoby poznání o sobě a tím se nám rozkrývá posvátná moudrost vesmíru. Už se nepotřebujeme nijak více definovat, odlišovat. Veškeré potřeby ega jsou ztlumeny a vy cítíte hlas, vibraci, vaší duše. Jste naplnění láskou a radostí. A vy jen JSTE.
Jen vy víte, co máte nyní dělat, co tvořit, činit nebo co ukončit a jít dál. Jen vy víte, jaká cesta je pro vás ta nejlepší nebo nejpřínosnější. A někdy to není cesta nejjednodušší. Ale vy víte, že je pro vás ta pravá.
Ne vždy, co chceme, potřebujeme a ne vždy, co potřebujeme, chceme.

Krásné dny, Katka

P.S.: Pokud jste teď ve fázi, kdy nevíte kudy kam a cítíte, že už si s tím sami neporadíte, napište. Skrze harmonizaci a vhled, vám může přijít odpověď.

Články

Sebe- péče I.

Toto slovní spojení do sebe zahrnuje nespočet technik a aktivit, které sobě můžeme dopřát. Od péče o zevnějšek, po například vnitřní laskavost. Je to prostě péče o sebe sama a buďme k sobě upřímní…Jak dalece umíme a dokážeme pečovat sami o sebe? Chodíme do destruktivních situací, chováme se ke svému tělu jako k popelnici, vůbec nedbáme na jeho potřeby, jsme pozorností otočeni naprosto jiným směrem a spíše než sebe-péče se jedná o sebe- destrukci.
Díky vlivům z minulosti, jsme zapomněli, jak o sebe pečovat, jak najít cestu k sobě, svému nitru i tělu. Otáčíme se k sobě zády. Kdo už trochu prozřel ví, že zde musí už zabrat jen on sám. Že už nepomůže obviňování druhých nebo vztek na druhé. Každý již musí sám za sebe a především PRO SEBE.

V mých předchozích povídáních o sebelásce jsem se zmínila, že opětovné budování vztahu se sebou, je jako obnovení a budování vztahu v dlouholetém manželství, kde jiskra vyhasíná, ale oba si moc přejí ve vztahu setrvat. Musí proto aktivně pracovat na jednotlivých krocích a chodit i tam, kde je to nepohodlné, nové nebo někdy i bolestivé. Je třeba se nakopnout pro sebe, pro lásku, kterou v sobě k sobě máte, ale je skryta dost často za kritikou a do jisté míry i sebetrýzněním. Tyto vyšlapané cesty reakcí již velmi dobře znáte. Jsou to brázdy ve vašem informačním poli, ve vašem mozku, které jsou již tak zautomatizováné, že třeba ani nevíte, jak to napravit, jak to nedělat, jak se tak hnusně k sobě nechovat. Přestaňte přemýšlet a vymýšlet odpovědi a začněte NĚCO dělat. Něco, co jste si dlouho přáli nebo něco, co si myslíte, že vám na této cestě pomůže. Přemýšlení a následné nekonání vás akorát zahrne dalším kolem výčitek a z tohohle bláta se dost těžko dostává.

Pokud už víte jak, nebo to něco děláte, ptejte se těla, jak mu při těch činnostech je, jestli třeba chce být silnější, jestli toto je opravdu vhodný pohyb, který potřebuje, a nebo jestli tato strava je ta pravá pro něj. Nastartujte komunikaci se sebou. Vyprdněte se na všemožný směry, co kdo jak má, jak žije, jakou má postavu nebo jak je nabitý energií. Hloubejte více v sobě, jestli to je opravdu to, co právě vy potřebujete, jestli to je opravdu to, co potřebuje vaše tělo. Ono totiž představy o tom, co by jak mělo být, jak bychom měli nebo neměli vypadat, se někdy dosti liší od toho, jakou formu projevu si vybrala naše duše. A tím, že jsme si vzali do hlavy, že zrovna tato forma, která nás nějak přitahuje, je ta správná pro nás, jdeme dost proti vyjádření naší duše ve hmotě, v těle.

Dělejte to, co vám přináší radost, to kde se cítíte sami sebou, nebo to, co víte že vám dá jistou potřebnou informaci o vás, byť to může být nepříjemné.

Nyní je doba, kdy už je třeba tyto souvislosti uvidět a žít. Žít život, žít sebe a žít svůj život pro sebe!
To jsou věci, které se musíme naučit my sami, neb je nám do teď nikdo (nebo jen velmi málokdo) neuměl předat. Ten patent na to, jak žít šťastný a spokojený život v sebelásce musí stejně najít každý sám v sobě. Vše okolo je inspirace a nápověda kam a na co se mrknout nebo kam jít, uvnitř sebe.

S láskou, Kateřina

P.S.: Toto umělecké vyjádření mi přijde opravdu výstižné. Staňme se pro sebe otevřenou knihou a naučme se v sobě číst.

Články

O mysli

Stále o sobě pochybujeme. Připouštíme, že jsme nedokonalí, že jsme málo otevření, laskaví nebo srdeční. Že jsme málo disciplinovaní, že jsme líní, že jsme selhali, že nejsme dost dobří, že když děláme to či ono, nejme dost spirituální, že když děláme to či ono, škodíme naší planetě.

Když budeme stále dokola živit myšlenky nespokojenosti, když budeme stále dokola věřit tomu, že něco, co chceme je nám na kilometry vzdáleno, vždy to tak bude. Vždy bude vše tak, jak o tom smýšlíme, jak tomu věříme. Plní se nám totiž naše přání. Byť jsou do jisté míry nechtěná, ale jsou už reálná. Zhmotnila se. A můžeme je vidět všude kolem sebe, ve vztahu k sobě, v nemoci, ve vztahu s ostatními, v práci… Prostě kdekoliv. To, co jsme živili, to nyní žijeme. A teď přichází na řadu otázka, zda se nám to líbí či nikoliv?

Mnoho asi odpoví, že ne a že chtějí nápravu. Tu nápravu můžete činit každý den. Nyní jste si vyzkoušeli, jak se zhmotňuje vaše realita, jen né tím, pro vás radostným, způsobem. Změňte to. Vidíte, jak mocné jsou vaše myšlenky? Co jste nyní vytvořili? A stále to dotváříte, protože to již vidíte. Již vás tato realita doprovází na každém vašem kroku. Změňte to. Zaměřte nyní vaší pozornost na to, co vás činí šťastné. Změňte své myšlenky a ty staré nechte být. Vůbec se jim nevěnujte a živte svou pozorností to, co vám činí radost. Třebaže to kolikrát nevyjde, a to staré vás ovládne. Nenechte se svézt z cesty, kterou jste se nyní rozhodli jít.
Stejně tak, jako dokážeme dát povel ruce, aby uchopila sklenici s vodou a podala ji ústům (teď už to umíme, ale také jsme se to učili, jako malé děti), můžeme sebe naučit vládnout svým myšlenkám a věnovat pozornost jen tomu, co nám přináší radost a to čím se chceme v životě obklopovat. Sebe máme ve svých rukách, stejně tak jako svůj život a to, jaký ho máme nebo budeme mít. To, jak si ho užijeme, nebo jak se budeme zaměřovat na to nedokonalé, pokulhávající a smrduté.

Když otevřete truhlu s uvěřenými myšlenkami, budete se až divit, jak moc se necháte ovlivnit a jak moc tyto myšlenky utvořili vaši realitu a díky tomu, že chcete již něco jiného, nedaří se vám to prohlédnout, hledáte příčiny, motáte se stále kolem tohoto tématu, na chvíli se vám třeba uleví, ale pak to zase zesílí a třeba je to téma intenzivnější než kdykoliv před tím. Čemu jste uvěřili? Jakou myšlenkou jste si zastavili svou radost? Jaká myšlenka vám nyní tvoří to, co žijete? Co svým zaměřením živíte?

„Jsme tím, co si myslíme. Ze svých myšlenek stavíme svůj svět.“ Buddha

Artist: Joemel Requeza

Články

Hodnocení

Náš mozek je nastavený na neustálou práci, vyhodnocování a analyzování všemožných tělesných pochodů, ale také interakce těla s okolím a okolí s tělem. Tento stav je automatický a děje se, aniž bychom o tom více či méně přemýšleli nebo vůbec věděli. Na dalším vyhodnocováním se podílíme aktivně my sami na základě mnoha proměnných. Toto hodnocení se týká nás samotných, našich aktuálních potřeb, vyhodnocování aktuálních podmínek a následných kroků. V tomto je mysl opravdu kreativní nástroj a lidé, ktereří se jejím zkoumáním zabývají, by na toto téma mohli hovořit jistě i někoholik hodin.

Toto hodnocení a vyhodnocování je do jisté míry naší přirozeností, jen se k tomu připletla jedna proměnná, která má potřebu stále něco hodnotit a tím se vyvyšovat nad ostatní. A je opravdu jedno v jaké fázi „duchovního rozvoje“ jsme. Prostě to děláme stále. Zrovna nedávno jsem se sama přistihla, jak je jednoduché se nechat do této pasti hodnocení chytit, když jsem přemýšlela nad tím, jakým vzorem jsou dnešní beauty youtuberky nebo kočky z instagramu, které hovoří o přirozené kráse a pak si nechají napíchat rty a udělat nová prsa… Díky kamarádce, s kterou jsem tento můj povzdech sdílela, jsem si uvědomila, kam mě má mysl zase lapila. Cha! Nachytala jsem se na švestkách 😀

Co tedy dělá hodnocení s námi, když my jsme ten, kdo hodnotí? Staví nás nad druhé a děláme se lepším. A je jedno v jaké sféře toto prožíváme. Jsou tu teď taková témata jako non toxic domácnost, zero wase, vegetariánství nebo veganství a další. Mnoho z nás padá do této pasti denně a ani si to neuvědomujeme.

Proč ty věci, pro které jsme se rozhodli, děláme? Pro sebe? Pro planetu? Pro naše děti? Proto, že máme, jak se říká, srdce na pravém místě a není nám jedno jak a v čem žijeme? Protože se děje to, že sestupujeme zpět do naší přirozenosti?
Pokud ano, pokud to máte třeba takto, kde jste byli před tím? Jak jste přemýšleli nad vyhozeným igeliťákem, jak jste přemýšleli nad krémem nebo makeupem, který jste si denně dávali na obličej? Do jaké míry jste přemýšleli nad jídlem, které kupujete a konzumujete? A jaký byste měli postoj k lidem, kteří vám říkají, že jste nevědomí, když to nebo ono neděláte?

Past hodnocení se někdy tváří, jakože je to vlastně v pořádku. Že já dělám něco, co je se mnou v souladu, co je v souladu s mým srdcem, duší a to mi dává tu moc, abych byl lepším člověkem. A zde se velmi často necháváme lapit. Lapeni do hodnocení a duality, a přitom toužíme po jednotě.
V nějakém předchozím článku jsem psala o tom, že zde, v tomto životě, máme tu možnost být kýmkoliv, kým jsme v minulosti být nemohli. A to platí pro všechny. Každá bytost žijící na této planetě zhmotňuje si to, po čem touží. A je jedno jestli jsou to nová prsa nebo krystaly.

Každého, jeho cesta jest.

K.