Články

Informace, informátoři nové doby

V dnešní době je mnoho lidských bytostí, kteří konají v souladu se svou duší a jsou ku pomoci a inspiraci lidem dalším. Jsou to průvodci, terapeuti, léčitelé, maséři, umělci atd. Tito lidé předávají informace skrze svou duši, svůj potenciál, způsobem, který si přitáhne okruh lidí, kteří tomuto způsobu („jazyku“) rozumějí.

Informace, které předávají jsou buď všeobecného- kolektivního, zaměření, nebo osobního. Ale i to je propojené.

Přijde mi, že se díky této době a informacím, které jsou dostupné, boří iluze jedné PRAVDY. Myslím to tak, že dříve se hodně lidé upínali k jedné pravdě, kterou si dogmatizovali. Jednomu člověku, kterého si postavili nad sebe a odevzdali mu svou důvěru a také zodpovědnost za svůj život. V dnešní době se právě toto téma rozkrývá a poukazuje na potřebu odvrácení zraku z venku dovnitř. Navrácení si zodpovědnosti i lásky.

V dnešní době právě tyto bytosti, informátoři a inspirátoři ani nemají potřebu nechávat se stavět na piedestal, ale předat informace, které vám pomůžou k poznání sebe sama. Je to taková vesmírná wikipedie, která vám dá odpověď, kterou teď potřebujete slyšet proto, abyste ji mohli zakomponovat do svého života, abyste si dále mohli svůj život více tvořit než se ptát, na to jak. Jsou to informace, které vás mohou obohatit a dát aktuálně potřebné docvaknutí, které třeba nejste sami schopni uvidět. Je to určitá nápověda, jak si poradit s tím, co už máte v sobě.

Přijde mi také skvělé, že právě v této době jsou krásně dostupné informace z mnoha směrů a my si můžeme vybrat, jaká informace je teď pro nás ta pravá nebo rozpoznat, že toto už pro nás není.(Opačná strana mince je určité zahlcení informacemi a předání své zodpovědnosti zmatku, který díky tomu nastane, proto je opravdu třeba filtrovat co je pro vás, co vás teď má obohatit a co již nebo ještě ne.) Všechno co je kolem nás, ať jsou to články, studie, channelingy nebo životní situace, vztahy, události, které nás nějak zasáhnou, jsou pro nás informace. A je jen na nás, na naší citlivosti a otevřenému vědomí, jak budeme tyto informace filtrovat, přijímat a těžit z nich. Je věc již známá, že náhody neexistují a tudíž do žádné situace nebo k žádné informaci se nedostaneme „náhodou“. I vy, kteří čtete tyto řádky jste byli přitaženi a vyvoleni si je číst. Stejně tak jste přitahování k lidem, kteří vám mohou předat další informace, které právě potřebujete uvidět.

A taky mi přijde úžasné, že díky těmto informacím, jsme vedeni právě více do sebe. Více se zamýšlíme, proč, co a jak děláme, když nám někdo objasní hvězdný původ, už chápeme naše nadání a pochopíme i směr, kterým se máme vydat. Nebo když přijde informace z oblasti psychologie a našeho dětství, můžeme více pochopit naše momentální motivy a také motivy našich rodičů. Přijde mi právě geniální, že tyto obory můžeme propojovat a čerpat z nich pro sebe naprosté maximum.

Proto pokud cítíte volání svého srdce, své duše po nějakém spirituálním zážitku a nebo jakéhokoli jiného, ale zrovna nejste tímto směrem zaměřený, prozkoumejte co vás na tom láka a jděte. Podniknete tím poznání další části sebe a tím vykonáte pro sebe obrovský kus práce. Ono v tom starém, známém, už není moc co ke zkoumání. Musí vždy přijít něco nového, ať je to impulz nebo krok. Prostě nějaká akce, která vám přinese další informaci o vás.

Informací je kolem nás opravdu mnoho, někdo by mohl říct, že jsou to spíše dezinformace, ale i přes všechna slova a vjemy, které k vám přicházejí, jsou nejdůležitější informace uvnitř vás. Informace tu nejsou proto, aby nás zahltily, ale bychom našli cestu k sobě. Proto vybírejte, a prociťujte, co je pro vás důležité a co je ztráta času. I tím poznáváte sami sebe a učíte se naslouchat svému hlasu.

Mějte se báječně, s láskou Kateřina

Články

Vesmírná ochutnávka

Taky se vám v minulosti stalo, že jste zažili stav, po kterém jste snili a od té doby nic? At je to z oblasti hojnosti, zdraví, partnerských vztahů nebo vašich schopností. Marně se pokoušíte k tomu aspoň přiblížit. Nechápete, co se stalo, že už to nefunguje, ač víte, že to bylo právě to ONO! Ten stav, který vás přibližuje k sobě, k vašemu středu, k Bohu. Občas, na chvilinku, se to zase otevře a vy máte znovu naději, že jste se nemýlili a že to opravdu tak je. Vaše vnímání a cítění, vaše srdce ví, že je to přesně to ONO! A pak se to zase zavře. Nechápete, co se stalo, hledáte a zkoumáte vzorce, které vás od toho stavu oddělují, makáte na sobě a stále se nic neděje.

Tyto stavy jsou ochutnávky od vesmíru. Taková upoutávka toho, co je možné. Ale nestane se to hned, bez cvičení a tréninku. Bez uvědomování a ukotvování. Tato ochutnávka vám dodává vůli a jiskru, když už si myslíte, že je všechno v prdeli. Víte, že to jednou přijde, a tak jdete dál. Učíte se přijímat co přichází, přenastavovat a pouštět to staré. Stáváte se moudřejším, vědomějším a objevujete svůj vnitřní prostor a klid. Otevíráte se všemu, co vás vyživuje a tomu, co vás vysává, dáváte stopku. A pak přijde den, kdy se ochutnávka stane vaši přítomnosti, kdy už není potřeba na ní lpět a bát se, že o to zase přijdete, protože už víte, jak jste k tomu došli, už znáte tu cestu, která vám ukázala své dary a vy jste teď nekonečně bohatí. Už víte, jak do toho stavu vstoupit i vystoupit. Už děláte vědomé kroky a tvoříte si svou realitu, svůj svět své „stavy“.

Pokud jsi došel do vysněného cíle, nebo stavu, který jsi si tolik přál, zde cesta nekončí. Je to další stupeň, který nyní můžeš objevovat, je to další fáze, cyklus, který jsi nyní schopen absolvovat. Dříve by to totiž nebylo možné. Nyní jsi připraven. Je to pro tebe nové, takové známé i neznáme, ale víš že tohle je výsledek tvé usilovné práce a jsi šťastný a vděčný, že jsi tím dokázal projít.

A jde se dál. Šťastnou cestu, moji milí.

S láskou Kateřina

Art by Tanya Shatseva

Články

Vnitřní posvátnost

Máme tendenci se stále od všeho oddělovat nebo hodnotit. Co nebo kdo je víc, než jsem já? Kdo je víc vědomější, posvátnější nebo kdo je dál, než jsem já. Pokud budeš stále někoho nebo něco vyvyšovat, sebe automaticky snižuješ a projevuješ sobě neúctu. Život zde není soutěž o to, kdo co dřív pochopí a začne to žít. Život je o tom pochopit a žít, že už všechno je, všechno máme a díky dalším krokům to můžeme integrovat a ukotvovat v naší realitě.

Každý jsme na JEDINEČNÉM, osobním, stupni vědomí, rozvzpomínání se, proto se můžeme vzájemně inspirovat a podporovat. Jednou můžu já vás, podruhé zase vy mě. Uvědomte si, že sami jste nositelem zdrojové energie, zdroje, a pokud je zdroj obsažen ve všem a ve všech, nelze se přeci oddělovat hodnocením, vyvýšením nebo snížením. To je pouze hra našeho Ega, aby se mohlo nějak identifikovat a díky němu se můžete poznat. Kdo opravdu jste, kým jste a co zde máte dělat. Přestaňte vzhlížet k různým modlám a svůj zrak namiřte zpět do sebe. Vždyť vy jste TÍM, KOHO VZÍVATE A UCTÍVATE! Vy jste to světlo, které vidíte u ostatních, a tak vás fascinuje…a chcete ho taky mít. Jenže vy ho máte taky, jen v jiné podobě. A asi ne v té, kterou si představujete za přijatelnou.

Posvátnost není nic víc, než úcta k sobě samému. Pokud pochopíš, že posvátnost je uvnitř tebe, můžeš ji žít v každém okamžiku. Už nebudeš čekat na někdy, až budeš tam nebo tam. Už pochopíš, že vše je teď, že vše se děje jen teď a tady. V každém z nás.

Děkuji, s láskou Kateřina

Články

Vina


Tak známe slovo, ale co vlastně o vině víme?
Tento pocit se nyní velmi jasně ukazuje, že je třeba ho lépe prozkoumat, pochopit a uzdravit. Napíšu vám teď svůj pohled na věc, jak vinu vnímám a co vše může tento do jisté míry nevědomí pocit způsobit.

S vinou se setkáváme již v prenatálu, to je myslím si celkem jasné. Je do nás zaseto semínko, které se následně v dětství aktivuje a klíčí, až je z něho celkem zajímavá rostlinka ukryta v tom nejhlubším dně, nitru a je živnou půdou pro založení si tzv. vniřního hnoje. Z dětství si pak neseme domněnky a iluze, že jsme zodpovědni za pocity druhých, že jen na nás závisí štěstí druhých a další různé, doplňte si sami. Tento pocit se stane naší součástí, je s námi natolik spjatý, že ho nedokážeme identifikovat, protože si myslíme, že to jsme my, že je to naše povaha. Vina je ségra strachu, s kterým jde ruku v ruce a jsou přímím směrem do záhuby. Není náhodou, že se v naší populaci tolik rozmáhá nemoc rakoVINA. Vina je totiž tak chytře ukryta za všemi hněvy, pocity méněcennosti, nízké sebehodnoty a za vzteky. Vinu na energetické úrovni vnímám jako černou díru. Vysává energii a čím více se zaměřujeme jejím směrem, tzn. že dáváme pozornost tématům nebo lidem, se kterými je spjata, odevzdáváte svou moc a sílu těm lidem a vině, o které ani netušíte. A pak můžete pracovat na sobě, jak chcete, můžete hledat a nacházet svou sílu, ale pokud nejdříve nenajdete, kde sídlí vaše vina, budou ty věci jen dočasné a brzy spláchnuté do černé díry. Tu černou díru můžete na fyzické úrovni něčím kompenzovat. Jsou to většinou extrémy nebo různé závislosti.

Nejprve je dobré se podívat, jaké situace nebo s jakými lidmi se vina probouzí. Kde je aktivní, jaké vzorce se k ní pojí. Zvědomit si ji. Někdy tento krok je dost těžký, protože se vina skrývá za mnoho vzorců, které vás od ní odvádějí. Když ale budete vytrvalí, ukáže se vám. A vám pak dojde, kam až sahaly její nitky, co všechno za vás v životě řešila a s čím vším je spojena. Je to propracovaný model, který přesně kopíruje nemoc rakovina.
Pokud si zvědomíte, kde se vás to týká, můžete s tím pak pracovat, měnit a přenastavovat a přetrhávat nitky. Oddělit vinu od výživy- naší pozornosti. Můžete si ji třeba vizualizovat a promluvit si s ní. Podívat se na ni, jak vypadá nebo kde je ve vašem těle ukryta. Cílem této práce není zvednout odpor proti ní, protože to je další pozornost, kterou ji živíme, cílem je pochopit a přijmout tuto část, uvědomit si co nám dala, o co nás obohatila a taky kde a čím ji živíme. Tím, že toto začneme dělat, černá díra se zmenší a začne mizet a z viny se stane semínko, které už víme, jak aktivovat i jak deaktivovat.
Jak pracujete s tímto pocitem vy? Máte zkušenosti? Budu ráda, když se podělíte.
Krásné dny, Kateřina

Články

Bod NULA

Dostaneš se do bodu, kdy už nevíš kam se dívat, čeho se ten tvůj stav týká, co ti má o tobě povědět. Dostaneš se do bodu, kde už pochopíš, že řešení tvé situace neexistuje. Je to bod, kdy cítíš, že už jsi zkusil vše, abys svůj stav změnil, ale stejně tě to nepouští z místa. V tomto bodě musíš zůstat a přijmout ho. Cítíš pokoru a odevzdání. Není to selhání, ale plné přijetí stavu i sebe. Udělal jsi vše, udělal jsi maximum a nyní jen spočiň tady a teď a přijímej. Bud s emocemi, které přicházejí s myšlenkami, že přeci musíš něco udělat abys tohle změnil. Ale NE! Bod nula, území nikoho, posvátný prostor, kde jsi jen ty s myšlenkami, které proplouvají skrze tebe, vytahují emoce, s kterými jsou spojeny a ty jsi v tom svém posvátném prostoru a víš, že teď je to tak správně. Jen pozoruješ, jak proudí skrze tebe, jak proplouvají tvým tělem a opouštějí ho. Pokud pochopíš, že tento stav je plně v lásce a z lásky, je to pro tebe nejvyšším požehnáním.

Vše je jedno, proto je nesmysl oddělovat to dobré od špatného. To, co ti život přináší není nic víc, než to, na co jsi připraven, na co jsi čekal celý život a co sis celý život přál. Bod nula, území nikoho…. Prostor, kde se rozpouští všechny představy o tom kým jsme, kým bychom měli být…
Zde jsi Vědomí v naprosté čistotě a ryzosti. Zde jsi Láska. Zde Jsi.

S láskou a úctou K.

Články

Citlivost

Toto téma jsem si donedávna myslela, že se mě netýká, byť jsem byla upozorňována okolními signály a přicházely různé nápovědy, nebyl ještě ten správný čas toto téma uvidět a otevřít.
Čím více jdu svou cestou a odhazuji pláště zapomnění, se má citlivost stupňuje. Řekla bych, že jsem to začala více vnímat s mými dětmi, kdy jejich pláč, když se jim něco stalo, byl pro mě opravdu bolestný.
Pak jsem začala vnímat, že když pláčou ostatní děti, cítím to, cítím tu bolest, kterou nyní prožívají a pláču s nima.

A nyní se toto téma otevřelo natolik, že cítím bolest tvůrců v písních, cítím bolest zvířat a také lidí, kteří mi sdělují své životní příběhy. A také cítím, důležitost tohoto vnímání nejen pro sebe, ale také pro kolektiv.
A taky už chápu, proč jsem citlivost své dcery nedávala. Přišla mi ukňouraná a přecitlivělá. Jen mi ukazovala tu část, kterou jsem leta letoucí ignorovala. Musíš být silná, musíš být statečná, musíš to vydržet říká se. A tak jsem se stala silnou(doslova) a statečnou a vše držela a vydržela. Odbíhala jsem od svých citů a sama od sebe do světa iluzí, představ a domněnek. Otáčela jsem se k sobě zády.
Vůbec bych tenkrát netušila, jak moc k životu potřebuji svoji citlivost, jak je mou nedílnou součástí. Je to přítelkyně, která vás zbystřuje. Když ji přestanete ignorovat, stane se vaším nejlepším průvodcem, kdy už nebudete potřebovat ke své identifikaci extrémy. Stane se vaším navigátorem. Zcitliví vaše vnímání i vaše tělo. Jeho signály budou pro váš čitelnější a snazší pro porozumění. A hlavně citlivost, je spojením s přítomností. Když ji vnímáte, jste tady a teď.

Díky citlivosti se nezvýší senzitivita pouze na vnější svět, ale také na tvůj vnitřní. Více se zintenzivní projev emocí, může docházet k i výbuchům vnitřních sopek. Je to ale jen další krok k sebepoznání a pozornějšímu vnímání vnitřního světa. Naučíš se sledovat, kde jsou tvá zranění, jak reagují na vnější okolnosti a jak můžeš reagovat ty na ně. A v tom vidím obrovskou sílu.

Sílu v CITLIVOSTI.

Krásné dny, Kateřina

Články

Přijetí

Nikdy se neposuneš dál, když se nenecháš prostoupit vděčností za to co máš teď. Můžeš na sobě makat, jak chceš, ale když nebudeš vděčný za ty poklady, které teď z jisté své pozice vnímáš jako odpad, bolest, která tě ničí, neúspěch, prohru nebo spiknutí všehomíra.. nepochopil jsi… Pokud stále budeš hledat řešení, jak z této situace ven, budeš jen odbíhat od vděčnosti za všechny tyto dary.

Vše je jedním celkem. Jakou pozornost, lásku a vděk prožíváš, když se ti děje něco krásného, hezkého, když se ti děje to, co sis přál? A jaký vděk prožíváš, když se ti děje opak? Když dny nejsou úplně růžový, když si jdeš na výlet na své dno vytahat kostlivce. Tohle je obrovská práce, kterou děláš nejen pro sebe, ale také pro lidstvo a celou planetu. Oceň se za to! Tohle nepříjemný, co chceš, aby rychle skončilo, je ta část potřebující přijetí, lásku a tvé světlo. Je to oblast, kde na tebe čeká veliká odměna. Jedině s touto svou částí se staneš celistvým, jedině s touto svou části dosáhneš harmonie, po které tak toužíš, jedině s touto tvou částí se plně propojíš s vesmírem, zdrojem.
Proto nechej se prostoupit vděčností i v tyto nelehké dny, buď sám se sebou, buď se svým dnem, buď se svojí temnotou a prociťuj lásku tak, jako když máš dny prostoupeny světlem a záříš.

Vím, není to jednoduché a vyžaduje to od tebe jistou dávku vytrvalosti, schovívavosti a laskavosti, ale jen takto pochopíš, jak je důležité v životě neoddělovat a nepřikládat vyšší váhu jednomu nebo druhému. Představ si, že máš dvě děti, které jsou každé jiné, rozdílné. Jedno je hodné, milé, miluje zvířata, přírodu, a to druhé zlobí. Je vzteklé a vždy udělá opak toho co chceš. Koho budeš víc milovat a dávat mu pozornost? A kdo tu pozornost, péči a lásku potřebuje víc?
Máš vše, co teď potřebuješ pro to, abys mohl tvořit svůj šťastný a radostný život.

Nechť daří se ti odhalit tajemství vnitřní rovnováhy a harmonie,
vděčností a láskou nech prostoupit svou bytost, jenž klíč ke zdroji ti odkryje.
S láskou, Kateřina